Počas otvorenia festivalu sa na javisku objavila bábka. Čo to, čo to? To tu už roky nebolo! Bábka na Scénickej žatve? No toto…

Kateřina Crhová je v divadle SPRD PAPRD Kašpárkova zhouba od šiestich rokov. Celoživotná večne sa vzdelávajúca amatérska herečka minulý týždeň absolvovala workshop v Šumperku, kde zistila, že budúci rok tam „pojede po třidsáte“. V civile je vrchná sestra a spolu s mamou sa tešia na každú spoločnú javiskovú príležitosť. No nie je to krásne?

České a slovenské bábkarstvo je už desať rokov zapísané v UNESCO. Zmenilo sa za ten čas niečo?

To bych ani neřekla, ale je mi velmi sympatické, že to pořád oslovuje i mladé divadelníky, aby se věnovali tydle oblasti divadla.

Čo je podľa vás na našom bábkarstve také výnimočné, že si zaslúžilo miesto medzi nehmotným kultúrnym dedičstvom UNESCO?

Máme strašně dlouhou tradici. Loutkové divadlo měl doma každej a pořád je živý, mluví k nám, rozumíme mu. Máme ho vepsané v DNA. 

Je vôbec potrebné „chrániť“ tradičné bábkarstvo?

Určitě by byla škoda, kdyby zaniklo, protože to taky přináší nějakou zprávu. Potkáte dnes soubory, který zpracovávají témata dnešní, ale používají k tomu loutky, vychází ze starých principů. Jo, loutky mají omezení, takže na jednu stranu je to něco, co vás může brzdit, ale na druhou stranu by mě mrzelo, kdyby zmizeli. Je to důležitý, práce s loutkama je jiná než když se dneska dělá kupříkladu objektové divadlo. Je to strašně krásné řemeslo.

Čo dnes podľa vás priťahuje ľudí k bábkovému divadlu?

Loutky mají tu výhodu, že když se díváte na živého herce, jeho interpretace je jiná. Loutka rozvíjí představivost. Jak má omezení, tím víc vás nutí přemýšlet, co za tím je, a to je super, protože tak vzniká to kouzlo. Já miluju, když loutky na jevišti operují se živými herci, to je magický. Neříkám, že každý loutkář by si měl projít prací kupříkladu s marionetou. Ale když tuto zkušenost lidi nemají, tak to tomu chybí, logika té práce je jiná. 

Basketbalisti majú také, že „ball don’t lie“, ale to už odbočujem. V českom aj slovenskom prostredí existuje silná tradícia ochotníckeho bábkarstva. Na Slovensku však za ostatné roky nevznikli žiadne bábkarské inscenácie a vy máte Loutkářsku Chrudim, kde sa v programe uvádza výber toho najlepšieho z českého amatérskeho bábkového divadla v danom roku. Čo by ste nám poradili?

Nebát se toho. Vidět za tím spíš to, co vám to může přinést, než ty omezení, který to může dávat. Nemůžu na to úplně kompetentně odpovídat, ale přála bych vám, abyste se toho nebáli. Protože vám to může dát možnosti, který si možná neumíte představit.

Na záver zopár rýchlych otázok. Spejbl alebo Hurvínek?

Mánička.

Punch alebo Judy?

Judy.

Skupa alebo Krofta? 

Krofta.

Boleka alebo Polívka? 

Polívka. 

Čempurita alebo vešiak?

Čempurita.

Jáva alebo Sumatra?

Sumatra.

Pardubice alebo Praha?

PARDUBICE!

Praha alebo Dečín?

Praha.

Děčín alebo Pardubice?

Pardubice. 

Felďo Mrauček