Aký je ten život pekný

Hirčáková nenaplnila očakávania (našťastie)

Román Babička sme mali možnosť v prvý festivalový deň zažiť dvakrát – najprv v podaní divadelného súboru Datív a následne v interpretácii recitátorky Adely Hirčákovej.

Próza Ivony Gibovej hovorí o drsnosti a prežívaní tráum dievčatka Magdy, o vyrovnávaní sa so zneužívaním, s rodinnou situáciou poznačenou otcom alkoholikom, direktívnou babičkou a poddajnou, submisívnou, „dobre vychovanou“ matkou. Na základe charakteru textu by sme mohli očakávať expresívny prednes – miestami až vulgárny alebo naopak bolestínsky.

Adela Hirčáková tieto očakávania nenapĺňa. Našťastie. Bezpečne nás vedie rozprávaním príbehu, udržiava napätie, ale vyhýba sa zbytočnej dramatizácii. Spolieha sa na silu slov a nepodlieha pokušeniu „okoreniť“ ich. Má zmysel pre rytmus a jemnosť nuáns pri vytváraní zmeny atmosféry, časovom posune, premene situácie. Jej prejav je autentický, temer civilný, jej prítomnosť a sústredenosť nákazlivá. Je ukážkou toho, ako jeden človek dokáže ovládnuť celý javiskový priestor.

Dramaturgická výstavba textu a jeho interpretácie spôsobí, že namiesto horkosti a bolesti zostáva v nás pocit spolupatričnosti a pochopenia. Jednoducho – život.

Iveta Ditte Jurčová

Aký je ten život pekný

Druhé středeční setkání s textem Ivany Gibové Babička(c), v interpretaci recitátorky Adely Hirčákové, ukázal, že s komplikovaným a traumaty zatěžkaným příběhem se dá pracovat srozumitelně, s odstupem a bez sentimentu. Retrospektivním příběhem dospělé Magdy (viz recenze ve včerejším festníku) nás interpretka (pod vedením pedagožky Marice Šiškové) vede v chronologické časové ose 1989–1998–2000 od zážitků ve školce přes sexuální napadení až k závěrečnému smíření s matkou. Hirčáková dokáže rychle střihem vybudovat atmosféru a udržet v ní napětí. Vulgarismy i popis nepříjemných situací drží soustředěně v rukách, autenticky pracuje s hlasitostí i křikem, zámlkami a (původně autorskou) ironizací. Vzhledem k zmíněné dramaturgické stavbě textu a jeho civilní interpretaci v nás na závěr spíše než politování vzbudí Magdina story naději a pochopení, které zarezonuje v závěrečném citaci matčina „pozri, aký je ten život pekný“.

IKK