Jak symboličtěji může zarezonovat v obecnějším kontextu představení, jež se odehrálo na den Ústavy? O tom jsem se přesvědčil na třetím večeru Scénické žatvy na dokumentárním divadelním opusu s tématem lidského strádání nad ztrátou rodné půdy. Umění z místa “No Land” je scénizovanou zprávou o vynuceném odsunu obyvatel z území, které dnes přelívá voda Oravské přehrady. Inscenátoři citlivě pracují s fakty a emocemi časů, kdy obyvatelé vesnic-dědin-otčin (co se dědili po předcích) nuceně opouštěli svůj kraj, aby nám divákům poskytli autentickou zprávu a abychom se probudili v empatii. Výsledná společná komunitní událost je citová, půdou provoněná situace, která otevírá další otázky. Třeba jaká je současnost místních rodáků a všeobecně, zda jsme schopni také vnímat migraci jinou = Nomads Land.
Způsob, jakým vykládáme to, co vnímáme, ovlivňuje nejen náš obraz světa, ale omezuje nebo rozšiřuje i náš horizont a s ním i možnosti sebe či naše okolí změnit. Chci-li přijít něčemu na kloub a nechávám plynout tok myšlenek, ponechám otevřena emotivní a logická stavidla, koukám do odrazu řeky, přehrady i pod hladinu intuice. Objevuji v reflexích a záznamech z realizací podobnosti, kořeny akcí s preferenci specifického místa, specifického času k preferencím specifických komunit. Vidím jasnější větvoví v souvislostech i s vlastním rodinným rodokmenem.
Lidské myšlení v sobě zahrnuje dvojí princip. Jeden pracuje analyticky, lineárně. Spojuje se s myšlením, rozumem, obrací nás směrem k budoucnosti. Druhý pracuje synteticky, analogicky a v obrazech, obrací se spíše do minulosti, spojujeme ho s citem a s vnímáním života komplexně. Tato část myšlení také souvisí s fantazií a uměním. Naším posláním jako umělců i vědců je inspirovat a nechat se inspirovat. Harmonie myšlení, vůle a citu přinesená a soustředěná v každodennosti, jež reflektuje přítomnost. Umění a i věda v sobě obsahují dva principy: princip formy a tvůrčí princip. Forma je vnější smyslová zkušenost. Je-li člověku něco přirozené, jsou to bezpochyby naše smysly a tělesnost.Tvoření je akt vnitřních duševních pochodů. Proto tvůrčí princip zahrnuje schopnost poznání v nových vztazích, tvorbu nových kombinací, pružnost vnímání, představování i myšlení, originalitu, senzitivitu, inspiraci, intuici, nekonformnost. Nebylo by dobré preferovat rozum ani city, ale snažit se je provázat, a to i ve výuce, i v tvorbě. Nejlépe lze vidět problematiku na protikladu slov hodnotit − pozorovat. Pozorování znamená, že člověk prohlédne, zorientuje se. Každou otázku, téma, úkol nebo roli, před kterou bude stát či stojí, bude schopen uvidět, uchopit z různých pozic s větší lehkostí a svobodněji.
Děkuji za ucelený zážitek s komunitním viděním a s novou perspektivou pro krajinu a lidi na Oravě. Já stále věřím, že divadlo je sociální akt…
Tomáš Žižka
Žiadna pôda, len hrnčiarska hlina
Redakčný rozhovor: No Land • dNO, Námestovo • Zlaté pásmo v kategórii I. Prúdy súčasného divadla na celoštátnej súťaži Belopotockého Mikuláš 2023
O predstavení: No Land • dNO, Námestovo • Zlaté pásmo v kategórii I. Prúdy súčasného divadla na celoštátnej súťaži Belopotockého Mikuláš 2023
